Chodec je nejzranitelnějším účastníkem silničního provozu

Pamatujte na to, že i pro chodce platí zákonná pravidla pro pohyb na komunikacích! Novela zákona o provozu na pozemních komunikacích zavádí od 20. 2. 2016 v paragrafu 53, odst. 9 novou povinnost pro chodce pohybující se „mimo obec za snížené viditelnosti po krajnici nebo okraji vozovky v místě, které není osvětleno veřejným osvětlením“, a to povinnost „mít na sobě prvky z retroreflexního materiálu umístěné tak, aby byly viditelné pro ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích“.

Řidiči a spolujezdci motorových vozidel jsou více či méně chránění samotným vozidlem, cyklisti a motocyklisti jsou alespoň částečně chránění např. helmou (pokud ji však mají), ale chodci nejsou chránění v podstatě vůbec. Chodec je tak nejzranitelnějším účastníkem silničního provozu.

Viditelnost chodce při různém typu oblečení

I chodci by proto mělibýt vidět a neměli by zapomínatna svou bezpečnost! Chodec v tmavém oblečení je pro řidiče viditelný až z tak malé vzdálenosti, kdy už s ohledem na rychlost vozidla nemůže řidič včas zareagovat a vyhnout se případné kolizi nebo střetu s tímto chodcem.

Reflexní prvky, reflexní oblečení, vesty, reflexní pásky a odrazky jsou proto důležité pro bezpečnost a mohou výrazně zvýšit viditelnost chodců a tím ochránit jejich zdraví či dokonce život. Pokud chodíte často po okraji vozovky, vždy na sobě mějte retroreflexní prvky, ať už na oblečení nebo v podobě pásek či jiných předmětů. Jen tak na svou přítomnost na vozovce upozorníte. Vyzkoušejte si viditelnost chodců a cyklistů v praxi! Link na aplikaci http://www.ibesip.cz/aplikace-viditelnost/

Vžijte se do situace řidiče, který vás míjí. Zamyslete se: „zpomalil, viděl mě“? Pokud ne, každému blížícímu se vozidlu se raději uhněte více do krajnice, zkontrolujte také funkčnost reflexních prvků na vašem oblečení. Na pozemních komunikacích by se chodci měli pohybovat, pokud nejsou na chodníku, vždy jen na správné straně vozovky a měli by zajistit, aby byli dostatečně viditelní. Již jenom použití reflexního prvku na oblečení zvyšuje viditelnost chodce ve tmě až na dvě stě metrů.

Kdo je chodec?

Kdo je to vlastně chodec? Je to nejen ten, kdo jde běžnou chůzí po komunikaci, ale podle platné legislativy i ten, kdo tlačí nebo táhne sáňky, dětský kočárek, vozík pro invalidy nebo ruční vozík, pohybuje se na lyžích nebo kolečkových bruslích anebo pomocí ručního nebo motorového vozíku pro invalidy, vede jízdní kolo, motocykl o objemu válců do 50 cm3, psa apod.

Nejenom chodci...

Také cyklista je povinen za snížené viditelnosti mít za jízdy rozsvícen světlomet s bílým světlem svítícím dopředu a zadní svítilnu se světlem červené barvy nebo přerušovaným světlem červené barvy. Varovné blikající koncové cyklistické světlo lze spatřit až do vzdálenosti 1000 metrů. Řidič auta tak může cyklistu včas vidět a přizpůsobit rychlost jízdy dané situaci.

Na jaké vzdálenosti automobil zastaví?

Jak se správně pohybovat po komunikacích?

Každý den dochází na silnicích k vážným dopravním nehodám. Často jejich oběťmi bývají právě chodci a cyklisté. Příčinou mnoha tragických nehod je nedostatečná viditelnost. Auta i cyklisté mají povinnost svítit, chodci takovou povinnost a ani možnost nemají. Přitom jsou v silničním provozu těmi nejzranitelnějšími. „Vidět a být viděn“ – je základní pravidlo bezpečnosti na silnicích, které za snížené viditelnosti platí dvojnásob. Řidiči, kteří zranili chodce, se shodují na tom, že ho neviděli vůbec nebo příliš pozdě. I proto existuje řada pravidel, kterými by se chodci při pohybu po veřejných komunikacích měli řídit.

• Na pozemních komunikacích by se chodci měli pohybovat, pokud nejsou na chodníku, vždy jen na správné straně vozovky a měli by zajistit, aby byli dostatečně viditelní. Mimo obec a za snížené viditelnosti mají chodci pohybující se po krajnici nebo okraji vozovky v místě, které není osvětleno veřejným osvětlením povinnost mít na sobě prvkyz reflexního materiálu umístěné tak, aby byly viditelné pro ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích.
• Zodpovědný chodec využívá značených přechodů pro chodce a tam, kde nejsou, se pohybuje nejen podle předpisů, ale především tak, aby neohrozil sebe ani ostatní účastníky na komunikaci.
• Chodec musí užívat především chodníku nebo stezky pro chodce. Kde není chodník, nebo je‐li neschůdný, chodí se po levé krajnici, a kde není krajnice, nebo je‐li neschůdná, chodí se co nejblíže při levém okraji vozovky.
• Je‐li blíže než 50 m křižovatka s řízeným provozem, přechod pro chodce, místo pro přecházení vozovky, nadchod nebo podchod vyznačený dopravní značkou "Přechod pro chodce", "Podchod nebo nadchod", musí chodec přecházet jen na těchto místech. Na přechodu pro chodce se chodí vpravo.
• Mimo přechod pro chodce je dovoleno přecházet vozovku jen kolmo k její ose.
• Před vstupem na vozovku se chodec musí přesvědčit, zdali může vozovku přejít, aniž by ohrozil sebe i ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích.
• Chodec smí přecházet vozovku, jen pokud s ohledem na vzdálenost a rychlost jízdy přijíždějících vozidel nedonutí jejich řidiče k náhlé změně směru nebo rychlosti jízdy.
• Jakmile vstoupí chodec na přechod pro chodce nebo na vozovku, nesmí se tam bezdůvodně zastavovat nebo zdržovat.
• Chodec nesmí vstupovat na přechod pro chodce nebo na vozovku, přijíždějí-li vozidla s právem přednostní jízdy; nachází-li se na přechodu pro chodce nebo na vozovce, musí neprodleně uvolnit prostor pro projetí těchto vozidel.
• Chodec nemá na přechodu pro chodce absolutní přednost; žádné takové pravidlo neexistuje! Chodec nesmí vstupovat na přechod pro chodce nebo na vozovku bezprostředně před blížícím se vozidlem.
• Chodec musí dát přednost tramvaji.
• Chodec nesmí překonávat zábradlí nebo jiné zábrany na vozovce.
• Chodec, který si neuvědomí, že mu nestačí pouze vidět přijíždějící vozidlo, ale musí hlavně on sám být viděn (v černém oblečení v noci opravdu chodec vidět není), si zahrává s vlastním zdravím, resp. přímo se svým životem. Vidět a být viděn, je základní pravidlo bezpečnosti na silnicích.